SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ŘEPIŠTĚ
Historie sboru v Řepištích
Jak je vidno z básně Dominika Drobiše „HASIČ“, bylo, je a bude poslání dobrovolných hasičů vždy podle hesla „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu“. Nebyla to však jen pomoc v nebezpečí, ale činnost i samaritánská, osvětová, divadelní i jiná kulturní činnost jako taneční zábavy a letní slavnosti s veřejným hasičským cvičením, jak se dozvíme dále.


      Rok 1924

   Toho roku 29. května došlo k jednání o založení Sboru dobrovolných hasičů v Řepištích. Stalo se tak na popud krajského hasičského vzdělavatele bratra Karla Šmuka, který za tím účelem navštívil zdejšího učitele a osvětového vzdělavatele p. Ondřeje Zahradníka, jenž se s obětavostí svojí vlastní ujal přípravy na založení sboru.
Založení sboru ale předcházelo ještě několik let zpět mnoho diskuzí, zda je to pro tuto vesnici vůbec potřeba. Jako argument bylo uváděno, že obytná stavení a hospodářské usedlosti jsou od sebe dostatečně vzdáleny a v případě požáru se oheň nepřenese na sousední usedlosti a tudíž není obav, že by shořela část vesnice. Ale stalo se, že dne 29. května 1924 po jednání o založení sboru hasičů bez valného úspěchu, v odpoledních hodinách došlo k velkému požáru stájí velkostatkáře Františka Metzy. Toto neštěstí nutnost založení sboru uspíšilo.

   Po jednáních s úřady a právním vyřízením (povolení k založení Sboru bylo Okresní politickou správou ve Frýdku Vystaveno 6. září 1924 pod č. b – 989/1.) byla svolána Ustavující valná hromada na neděli 23. listopadu 1924 do místní školy. Tímto datem byl ustaven Dobrovolný sbor hasičů v Řepištích.

Zakládajícími členy sboru jsou:
Ondřej zahradník, učitel		č. p. 56
Jan Musálek, kovodělník			č. p. 13
Ludvík Lyčka, syn rolníka		č. p. 29
Jan Sýkora, horník			č. p. 2
Alois Kostelný, zámečník		č. p. 89
Jan Lyčka, zahradník			č. p. 27
Jan Musálek, železniční zřízenec	č. p. 15
František Vašíček, domkář		č. p. 65
Jan Macháček, domkář			č. p. 28
Rudolf Záruba, horník			č. p. 36
František Kolář, kolař 			č. p. 39
Josef Frydryšek, horník			č. p. 77
Ludvík Musálek, stolař			č. p. 66
Bohuš Urbanec, rolník			č. p. 30
Jan Adamus, kovář			č. p. 55
Jan Kožušník, domkář			č. p. 76
Antonín Musálek, rolník			č. p. 31

Na ustavující schůzi 23. listopadu 1924 se pak přihlásili jako členové 
další občané a to:
Ludvík Macháček, hutník			č. p. 28
Josef Lyčka, rolník			č. p. 29
Josef Karas, hutník			č. p. 50
Robert Pospíšil, hutník			č. p. 24
Antonín Pavlok, syn rolníka		č. p. 26
Vlastimil Metz, syn velkostatkáře	č. p. 2
František Metz, velkostatkář		č. p. 2
Adolf Bartek, řídící učitel		č. p. 56
Rudolf Musálek, obchodník		č. p. 5
Josef Musálek, starosta obce		č. p. 43

Tak byl založen Dobrovolný hasičský sbor v Řepištích v počtu 27 členů.


Nejdůležitější data v historii sboru

Ustavení prvních funkcí: 
-	starosta
-	velitel
-	náměstek velitele a jednatel
-	čtyři přísedící výboru
-	dva náhradníci
-	dva náčelníci
-	dva podnáčelníci
-	dva revizoři účtu
-	vzdělavatel
-	pokladník 
-	dozorce náčiní
-	dva vyslanci k Župním valným hromadám
-	vrchní trubač
-	dva trubači

Starostové (předsedové) od založení:

Ondřej Zahradník		1924 – 1931
František Nevim			1931 – 1938
Jan Lyčka			1938 – 1949
Josef Vašíček			1949 – 1976
Oldřich Musálek ml. (263)	1976 – 1978
Břetislav Bednář		1978 – 1982
Oldřich Musálek ml. (263)	1982 – 1989
Jaromír Adamus 			1990 – dosud 

Velitelé od založení

Josef Lyčka			1924 – 1933
Jan Musálek			1934 – 1941
Robert Pospíšil			1942 – 1949
Josef Ferfecký			1949 – 1957
Oldřich Musálek ( č. 66)	1957 – 1971
Jaromír Adamus			1971 – 1989
Vítězslav Kukučka		1989 – dosud


Dnešní členská základna:

12 dětí 		 5 – 15 let
6 dorostenců		16 – 18 let
15 dospělých		19 – 29 let
19 dospělých		30 – 60 let
14 čestných		nad 60 let
      Rok 1925

   První hasičský bál – výtěžek byl věnován na zakoupení první dvoukolové ruční hasičské stříkačky. Ta byla zakoupena starší za 2.550,- korun od firmy Vítkovické těžířstvo a vlastními silami opravena a zprovozněna. Už v roce 1926 byla pořízena čtyřkolová ruční stříkačka a u Jana Adamuse, kovářského mistra, upravena na koňskou dvojspřež. Od firmy Stratílek bylo zakoupeno potřebné nářadí jako hadice, savice, proudnice a další. Bylo pořízeno 10 přilbic a 10 pracovních obleků. Vše v ceně 4.080,- korun. A dále od firmy R. A. Smékal další výzbroj za 8.400,- korun.
Byl zahájen výcvik trubačů a družstva hasičů.
Dále později byl pořízen zánovní hasičský vůz pro 14 osob, tažnou sílou byly rovněž koně.

   Pro potřeby další činnosti a doplňování vybavení bylo potřeba finanční zajištěnosti a tak sbor začal i s osvětovou divadelní činností pod vedením bratra Františka Musálka, pořádaly se taneční zábavy a konaly se sbírky po občanech. Byla pořízena půjčka od místní kampeličky ve výši 10.000,- korun.
V roce 1925 přistoupilo ještě dalších 21 členů a sbor čítal již 48 členů.
Při sboru byl zřízen 5ti členný samaritánský odbor sboru pod velením náčelníka bratra Ludvíka Musálka č. 15, členové – Josef Vašíček, Josef Adamus č. 20,
Jan Haleš č. 17 a Josef Frydrych.

   Stříkačka, výzbroj a výstroj však byly uskladňovány v nevhodných podmínkách u určených členů a tak vzniká potřeba výstavby hasičské zbrojírny.
V roce 1932 byl zakoupen pozemek od velkostatkáře Františka Metzy a byl zřízen fond na stavbu.
V roce 1933 byla zahájena svépomocná výstavba a slavnostní otevření dle zápisu bylo provedeno 29. července 1934.
Celkové náklady na výstavbu činily 25.521,- korun, na pozemek 5.240,- korun, daň z pozemku činila 2.534,- korun. Pořádali se půjčky od členů, letní slavnosti, divadelní hry, sbírky u občanů, aby se uhradily náklady na výstavbu.

První tehdy jinošská družina byla založena v roce 1934 a byli přijímáni jinoši ve věku od 14 let. Tím začíná činnost první jinošské desetičlenné družiny, později dorosteneckého družstva.

   V únoru 1940 bylo jednáno s firmou Sigmund Lutím o dodání motorové stříkačky LMV 25, čtyřstupňové s pístovou vývěvou. Vzhledem k finanční tísni byla založena „Zlatá kniha“, kde jsou zapsaní členové a občané s výší darované finanční pomoci. V červenci při letní slavnosti pak byla stříkačka slavnostně posvěcená a předvedena při cvičení. A už se uvažuje o zakoupení auta pro členstvo a vození stříkačky k akcím.

   V říjnu 1941 byli gestapem zatčení dva členové sboru, bratři Jan Musálek, vzdělavatel a František Musálek, revizor účtu, spolu s dalšími občany obce. Bratři Musálkové byli 18. března 1942 v Osvětimi popraveni, což notně zasáhlo a otřáslo celým sborem. Dále zahynuli v koncentračních táborech občané Gustav Urbiš a divadelní režisér Oldřich Stibor.

   Roku 1946 byla pořízena elektrická siréna a v roce 1947 byl zakoupen nákladní automobil Steyer za 59 tisíc korun pro dopravu členstva a stříkačky. Vůz už značně poruchový dosloužil v červnu 1960, kdy dochází k jeho vyřazení a od Okresní inspekce PO je Sboru přiděleno modernější nové hasičské auto Tatra 805 kompletně vybaveno požární výzbrojí včetně 40 l pěnidla a dvou kusů dýchacích přístrojů. Tento požární vůz je dnes již jako historický kus a od roku 1990 nám slouží dopravní požární vůz Avia.

   V roce 1949 bylo ustaveno první družstvo žen z iniciativy sestry Antonie Vašíčkové a pod vedením Marie Musálkové, v následujícím roce bylo utvořeno nové družstvo dorostu pod vedením bratra Oldřicha Ferfeckého.
V tomto roce vzniká složka ČSČK – Československý červený kříž a tak samaritánský sbor hasičů začíná pracovat pod novou složkou.

   V roce 1952 hasiči přistavují klubovní místnost pro schůzovní činnost a školení, která začíná sloužit od ledna 1954.
Po této akci se zvažuje výstavba dvou vodních nádrží – studny, z důvodu nedostatku vody v určitých částech obce.

   V období socializace vesnice jsou v obci při žňových pracích stavěny noční požární hlídky z řad členů a dorostu, tak i občanů pro ochranu úrody nejen družstevní, před požáry. V místním JZD je ustaveno požární družstvo, které je školeno a cvičeno pro základní preventivní činnost a prvotní hasební práce za pomoci jednoduchých hasebních prostředků členy MJ hasičů.

   První zásah u požáru stohu slámy, který se přenesl i na budovy, byl v Ratimově (dnes Vratimově) u p. Sedlaříka 19. 11. 1926 v 7 členech se stříkačkou. Další dva zásahy byly v roce 1927 v Lískovci u občanů Fabíka a Petra. V pozdější době sbor zasahoval u požárů nejen v obci Řepiště, ale i v Paskově, Žabni, Sedlištích a rovněž i ve vzdálenějších Kunčicích nad Ostavicí, dnes Ostavě – Kunčicích.

   A nebyly to zásahy a výpomoci jen u požáru objektů, ale jednalo se i o lesní požáry a živelné pohromy. A je tomu tak i v současnosti.

   V roce 1960 došlo mimo jiné i k velké povodni, kdy po vydatných deštích řeka Ostravice zaplavila všechny obytné objekty za nádražím (dnes v místech haldy) včetně nádraží a v obci Paskov. K další velké povodni došlo v roce 1963, tehdy na řece Ondřejnici a sbor vypomáha v Brušperku.
Pak v roce 1971 opět velká povodeň, kdy voda odnesla původní dřevěný most přes Ostravici, jediné spojení Řepiště – Paskov. Členové sboru poskytují záchranné práce a zásobování občanům zde bydlícím. Rovněž při povodních na Třinecku byl sbor povolán na čtyři dny k čerpání vody z objektů Třineckých železáren.

   Poslední velkou povodeň máme ještě v paměti z roku 1997, kdy jednotka byla povolána k pomoci do Paskova a Vratimova.

Zpracováno podle dostupných historických a archivních dokumentů.


   V 50. letech dochází k rozvoji dětských a dorosteneckých hasičských kolektivů. V naší obci se utvořilo v roce 1950 mladé dorostenecké družstvo pod vedením bratra Oldřicha Ferfeckého.

   V roce 1952 po celostátní konferenci byla vyhlášena soutěž pro mládež:
Požární útok (bez vody) pro mládež do 12ti let
Požární útok (s vodou) pro mládež nad 12 let
Pro obě kategorie běh na 60 m

   V roce 1972 vzniká celostátní sportovně branná hra plamen.
Hra PLAMEN prošla za dobu svého trvání celou řadou změn. Jejím posláním je rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a návyky k požární ochraně. Motivuje děti k získání odborných dovedností a v požárně technických disciplínách:
- Požární útok na sklopné, popřípadě nástřikové terče
- Štafeta požárních dvojic
- Štafeta 4 x 60 m
- Závod požární všestrannosti
Její součástí je i vedení kronik o činnosti družstev mladých hasičů.

Dnes je součástí celoroční činnosti krom celostátní hry PLAMEN i mezinárodní soutěž CTIF:
- Požární útok s překážkami CTIF
- 400 m štafetový běh s překážkami CTIF

   Mladým hasičům se v naší obci věnovali do roku 1950 Oldřich Ferfecký, do roku 1975 Marie Ševčíková. Jejími nástupci se stali: Josef Šnajder, Věra Dokupilová, Vítězslav Kukučka, Josef Kukučka, Lenka Hrdá. V současné době se mládeži věnuje Roman Polach, Pavla Polachová, Blanka Kukučková a Jan Kukučka.